Někteří lidé jsou bohatí a někteří zase chudí. Tak už to na světě prostě je, tak už to chodí. Ovšem je pochopitelné, že se s tím především ti chudí jenom neradi smiřují. I oni by chtěli mít peněz dost, i oni by si chtěli užívat slastí života. Ale copak mohou? Někdy nemohou, a to ani trochu. Protože kdo nemá peníze, nemá prostě skoro nic. A kdo jich má málo, ten sice do určité míry zajištěný je, ale ani on si nemůže moc vyskakovat a jásat.
Co se ale takovým chudým lidem bohužel stává? Přece to, že někdy potřebují i něco, co už si ve své situaci nemohou dovolit. Nebo jim přijdou vyúčtování za něco, co nemohou v daném okamžiku zaplatit. A to pak znamená značné potíže. Protože jak žít dejme tomu o hladu? Nebo jak žít bez jiných nepostradatelných záležitostí? A lze snad beztrestně ignorovat dejme tomu placení nájmu? Ne, to nelze dopustit. To by člověk hodně špatně dopadl. A tak je záhodno více pracovat, aby se i víc vydělalo a bylo na tyto výdaje. Nebo je záhodno změnit zaměstnání za nějaké jiné, výnosnější. A protože to obvykle nezabere ze dne na den, je někdy potřeba si vzít i půjčku.
Lidé, kteří mají po určitou dobu málo peněz, si určitě mohou chtít ještě nějaké půjčit. Ale jakkoliv se u nás půjček nabízí dost, mohou tito zůstávat neuspokojeni. Banky totiž nechtějí půjčovat někomu, kdo nenabízí dokonalé záruky splácení. A není na tom nic nelogického, ony potřebují dostávat rozpůjčované peníze zpět.
A tak jsou lidé ve finanční tísni často odmítáni. Chtějí půjčky, ale ne a ne najít někoho, kdo by jim je dal.
A existuje vůbec nějaké nabídky půjčky pro lidi s finančními problémy? Naštěstí ano. Je tu i nebankovní sektor a jeho americká hypotéka bez dokládání příjmů, kterou mohou dostat i lidé se spoustou problémů. Což se dobře ví. A proto lidé mající hluboko do kapsy často právě o nebankovní hypotéky žádají. A pak se mají líp.
